Co bylo na začátku...
Říkají mi Matěj a jsem zlatý kokršpaněl. Narodil jsem se, když ještě bylo na stromech plno lupení, v trávě kvetly kytičky ke kousání a sluníčko krásně hřálo.Bylo to ve středu 3. září 2008.
Pocházím z docela veliké psí smečky, ve které mně bylo moc dobře.S mými sourozenci jsem si krásně hrál, dováděl ...no prostě jsme spolu dělali psí kusy.Jednoho dne k nám přijeli dva páni.Dlouho si povídali s mojí paničkou, prohlíželi si mne i brášku.Pak se stalo něco, s čím jsem nepočítal...Jeden z nich mne vzal do náručí, sednul si se mnou do auta a docela klidně mne vezli pryč.Naříkal jsem, co mi síly stačily! Moje smečka se za okýnkem vzdalovala a já byl zoufalý.
Co teď ? Tak se jim tu poblinkám,třeba mne vrátí.Udělal jsem to. Ale nikoho to nevyvedlo z míry. Auto uhánělo dál, nikdo se na mne nezlobil. Zkusil jsem to znovu a zase nic. No, nic naplat.Tak se aspoň vyspím. Lehl jsem si a usnul jsem.
Nejlíp mi bylo u maminky.
Na zahrádce se taky dalo užít plno zábavy.

Jistě mě poznáváte, jsem ten první zleva. Na druhé fotce je to jasné - moje poznávací znamení je bílá lysinka na hlavě.Doufám, že mi vydrží i až vyrostu. Jsem prostě fešák! Pak už jen s bráškou...
Můj nový domov
Tak tohle všechno si pro mne pořídili.To to asi se mnou myslí vážně.
Když jsem se probudil, byl jsem úplně jinde.Všichni na mne koukali,hladili mne.Není to tu tak špatný,ale kde mám svoji smečku? Nejspíš se všichni zbláznili.
Druhý den jsem začal zkoumat,kam mě to vlastně dali.Mají tu zahrádku, kde se dá krásně trhat všechno, co potkám. A že se toho dá potkat hodně, to jsem zjistil velice brzy. Ale všimli jste se, že mi ty nejlepší kytičky ke kousání schovali pod drátěnku? To jsou mi způsoby !
Ale nejlepší je můj pelíšek, hračky a hlavně plná mistička.
Pak jsem zjistl, že moji páníčkové mají ještě další členy smečky,kteří nebydlí přímo v naší boudě.Mají svoji boudu nedaleko té naší.Jsem tam, co by dup a už tam sám trefím.U nich je to moc prima, protože si tam se mnou jenom hrají. Sice ty nejlepší kytičky ke kousání dávají přede mnou na stůl, ale i tak je to fajn. Mám tam svoje hračky i pelíšek.
Tak to jsem tedy já, Matěj.